-

Vyhledat text:     
Úvod    Ankety    Mapa webu    Přihlášení    Kontakt
14. 09. 2008

Václav Pavlík

V sobotu jsme se naposled rozloučili s panem Václavem Pavlíkem, starostou Albrechtiček. ThDr. Antonín Huvar při pohřební promluvě řekl, že byl staromódní. Byl ale staromódní tím nejlepším způsobem.
 
S panem Pavlíkem jsem se seznámil asi v roce 1994. Už tehdy byl v důchodovém věku. Neužíval ale odpočinku. Působil v té době jako starosta obce Albrechtičky, kde jsem přišel jako učitel do nově zřízené pobočky základní umělecké školy. Jako starosta toho dokázal mnoho. Dokladem toho je, že Albrechtičky byly oceňovány jako obec, která dosáhla nejlepšího rozkvětu. Netoužil a neusiloval o politickou kariéru a o funkce. Naopak. Na sebe nemyslel. Post, který zastával byl přirozeným důsledkem jeho pracovitosti a charakteru. Navíc nezůstával jen u toho, že by byl zabrán do práce. Setkání s ním bylo vždy příjemné, nikdy se nad nikoho nepovyšoval.

Do Albrechtiček jsme rádi s manželkou jezdili na obecní a lidové plesy, které moderoval. Pak taky organizoval ochotnické divadlo. Ve srovnání s profesionálním divadlem mi byl vždycky bližší ochotnický spolek z Albrechtiček. Nepodlehl totiž všeobecnému trendu vulgarizace kultury. Takže jeho pohádky a operety zůstávaly vždy milé a vkusné, mohl jsem je sledovat bez pocitu trapnosti.

Další oblastí, která mu ležela na srdci byla formace a výchova mládeže. Proto celý život byl skautem. Pevnost v zásadách osvědčil jako politický vězeň.

Zdálo by se, že tak aktivní člověk nebude mít čas na nic dalšího, ale to je omyl. Bral si za svou i starost o život ve farnosti. Organizoval opravy albrechtičského kostela.

Všechna ta chvála, kterou jsem tu vypisoval by byla k ničemu, kdyby pan Pavlík pro své zaneprázdnění zanedbal rodinu. Toužím po tom, abych i já si v závěru života mohl s uspokojením říct, že všechny děti si zachovaly víru a drží pospolu. To, že se to podařilo v rodině pana Pavlíka není žádný div. Děti měly před sebou následováníhodný vzor svého otce.

Ještě jedna myšlenka z promluvy při rozloučení s ním: "Nedokázal by toho tolik, kdyby se pravidelně neztišil v modlitbě a nenaslouchal tichému Božímu hlasu."
komentáře (18) Autor: Martin