-

Vyhledat text:     
Úvod    Ankety    Mapa webu    Přihlášení    Kontakt
06. 09. 2008

Idealista

Na nádraží malého, málo významného moravského městečka jsem potkal člověka. Naše pohledy se setkaly. Cítil jsem, že nemohl přehlédnout, že mě zaujal. Byl vysoký, měl vrásčitou tvář, prošedivělé vlasy, rozježené vousy. "Ne, to přece nemůže být ON," říkal jsem si. "Co by tady dělal...?" Když se nedíval, prohlížel jsem si ho. Čtěte článek dál! Poznáte o koho jde?
 
Nakonec jsem se osmělil a otázal jsem se: "Promiňte, někoho mi připomínáte. Nebydlel jste kdysi v Bratislavě?" "Ano, ano, jsem to já," ukazoval mi svou fotku v novinách, které pečlivě studoval. Dali jsme se do řeči jakoby jsme se znali odjakživa a denně se setkávali. Vzpomínali jsme, že jsme kdysi chodili na stejná místa - třeba ke kapucínům, znali jsme stejné lidi. Zpíval tehdy s kytarou Slíbili jsme si lásku, slíbili pravdu říkat jen... Vůbec jsme nemluvili o těch, kteří se dnes vůbec nesnaží plnit jeho písničkový slib starý dvacet let. Celou dobu jsme nezavedli ani jedno politické téma. Taky proto to bylo setkání krásné. Mluvili jsme o rodině, třeba o tom, že jeho dcera taky zpívá jako kdysi on, že doma někdy mluví slovensky, nebo že byl na setkání spojeném s výstavou u zajímavých lidí.

On je známá osobnost, kterou poznává na ulici kdekdo. Přesto se se mnou bavil jako s dávným přítelem, bydlí na malé vesnici a do Prahy, do redakce novin cestuje vlakem. Řekl taky: "Když končila jedna etapa mého života a začínalo něco nového, cítil jsem že jsem v Boží náruči."

Poznáte s kým jsem cestoval? Jestli ano, napište to do komentáře!
komentáře (46) Autor: Martin