-

Vyhledat text:     
Úvod    Ankety    Mapa webu    Přihlášení    Kontakt
24. 01. 2008

Vracení církevních majetků

V novinových titulcích si můžeme přečíst že stát bude vracet církvím 270 miliard. Mimo to dostanou církve ještě pole, budovy. Novinové titulky jsou zvoleny tak, aby vzbudily emoce. Prodá se více novin. Vypadá to skoro tak, že na jednoho faráře připadne jedna miliarda. Spousta lidí si pomyslí, že farářští darmožrouti se budou mít jako čeští generálové v žitě. Myslíte si to taky?
 
Je to stejně pravdivé, jako by někdo napsal, že známá automobilka z Mladé Boleslavi prodává nejlevnější model svého auta v základním vybavení za 1.680.000 Kč. Ano i toto by mohla být pravda, pokud by kupující 60 let splácel leasing. Ve skutečnosti se jedná o částku 83 miliard. To je sice také hodně peněz, ale vyplývá jednoznačně z hodnoty majetku, kterou československý stát "převzal do správy" v letech 1947-1950. 83 miliard není možné vyplatit najednou ze státního rozpočtu, proto je zde šedesátileté období, kdy budou peníze postupně vypláceny. Je jen logické, že postupné vyplácení je zatíženo úrokem. Výše ročního úročení je 4,85%. Nikdo z restituentů nebude čekat na vyplacení 60 let. Pokud se loupež nazve loupeží, pak dle logiky zdravého rozumu je morální nárok nejen na úrok opoždění vyplacení restituce od momentu dohody, ale i na úrok z období od vyvlastnění do dneška.

Ministr kultury Jedlička říká: "Kdyby k dohodě nedošlo, stát by musel za stejné období vyplatit ještě o 300 miliard více". Z tohoto hlediska se zdá současný návrh dohody pro církve nevýhodný. Proč tedy církve o ni usilují?

Vyplacení finančního odškodnění umožní církvím nezávislou existenci. Zpočátku se budou vyplácet ročně vyšší částky, postupně se budou dvacet let snižovat. Po šedesáti letech zaniknou nároky církví na vyplácení ročních příspěvků. Kardinál Vlk hovoří o nutnosti investovat a rozumně hospodařit s vlastními výnosy.

Na druhou stranu někteří poslanci hovoří o nevýhodnosti pro stát. Kuriózní je, že to určitě nemohou myslet vážně. Nedohoda je, jak vyplývá z výše napsaného, pro stát daleko dražší. Dalším důvodem pro dohodu je situace obcí, které už příliš dlouhou dobu nemohou disponovat s pozemky a nehnutelnostmi na svém území, které dříve byly v majetku církví. Medializovaná neochota těchto zákonodárců je motivovaná asi jejich snahou využít protikřesťanské atmosféry k posílení vlastní popularity. Jsem si jistý, že při hlasování budou pro i mnozí "ochránci práv státu, daňových poplatníků a všeho lidu".

Dalším neuralgickým bodem dohody mezi církví a státem je, že její odpůrci tvrdí, že je to vlastně dohodou mezi KDU-ČSL a ODS o volbě prezidenta. Nazývají to nehorázným politickým handlem. Já ale nerozumím tomu proč. Jestli má KDU-ČSL v parlamentu volené zástupce, má právo a povinnost vyvíjet politickou činnost směřující k realizaci volebního programu a ideí strany. Případnou dohodu o podpoře prezidentského kandidáta bych považoval za legitimní a možnou. Zdá se mi ale, že žádný "handl", není třeba a bylo by to absurdní z důvodu evidentní výhodnosti pro stát. Navíc, narovnání vztahů mezi církvemi a státem je součást programu vlády.

Osobně jsem zvědav (trochu se obávám), mám pochybnosti o podnikatelských schopnostech představitelů církve a o životaschopnosti podnikatelských projektů z této oblasti. Je sice pravda, že Radio Proglas funguje, televize Noe vysílá, Charita také vyvíjí bohulibou činnost, ale vždy je to závislé na přízpěvcích státu, dárců, dobrovolnících, nadšencích. V oblasti podnikání za účelem dosažení zisku se obávám, že jisté zažité postupy mohou vést k amatérismu a fatálním chybám.

Další má obava pramení z poznání protikřesťanských nálad v naší zemi. Jaké strany volí lidé, kteří píší komentáře k internetovým zpravodajstvím o tomto tématu? Jaký bude v budoucnu program těchto stran? Nečeká nás nárůst protikřesťanského extremismu? Jakou sílu budou mít tyto politické síly? Nečeká nás nové odebrání majetku církvím? Věřím, že formy mohou být rafinované a kultivované. Dnes to může vypadat jako fantasmagorie, ale kdo takovou věc může vyloučit v horizontu nějakých padesáti let?

Přes všechny bolestivé body církevních restitucí je na druhé straně reálný fakt, že každá nepříznivá situace, každá křivda, každé příkoří opět posílí morální kredit církve. Když bude nejslabší, nejbezmocnější, bude mít největší sílu. Tehdy může začít nové jaro. Takže, do nás!
komentáře (43) Autor: Martin